Miloval, miluje a bude milovat 3/5

11. dubna 2014 v 20:52 | Stella |  Miloval, miluje a bude milovat
Čtvrletí za mnou, nikdo nic po mně nechce, tak vám tu sem hodím další dílek, to jste rádi že?
Ehmm..už bych mohla přestat blbnout,že? *poškrábe se nervozně ve vlasech*
Tak jo tady je 3 část :)

Autor: Tayuš & Stella
Pár: Stein/Spirit
Anime: Soul Eater
Upozornění: Shounen ai (kluk/kluk)



3. kapitola...Miluju tě!

Ráno přišlo až podivně brzy. Po hodně dlouhé přemlouvání nakonec z té postele vylezl a šel se kouknou za ním. Bohužel druhý ještě spal, no co prohlédnout ho může i tak. A pak mu jen řekne že může jít a konec. Jo takhle to udělá, nic se nestane, druhý se nic dozví a všechno bude jako dřív, ale hovno. Nic nebude jako dřív. 'Tak jo jdu na to' Vydechl a přistoupil k posteli pacienta. Pomalu mu odhrnul peřinu a prohlídnul mu jeho stehy, které už se začaly hojit dobře. "Steine, proč?" zamumlal najednou Spirit ze spaní. S druhým to neskutečně škublo. Nikdy nebyl lekavý, ale tohle vážně nečekal. Odtáhl se od něj. Když se to však několikrát opakovalo, rozhodl se rudovláska vzbudit. S čím ovšem nepočítal, že schytá jednu pěknou bombu do nosu.
"Auvajs," promnul si kořen nosu. "Spirite dělej vzbuď se," třásl s ním. Když v tom se modré oči vpily do těch žlutých. Opět z takové blížky. "Já už nemůžu promiň...," odtáhl se prudce starší.
"Takže je to pravda, nenávidíš mně," posmutněl druhý.
"Ne tak to není, už sem ti to přece řekl."
"Tak čím to je teda, že kdykoliv se jen kousek přiblížíme, ucukneš jako kdyby ses mně štítil. Proč?" nekřičel, jen šeptal rudovlásek.
"Já nemůžu. Nechci abys to věděl," kroutil hlavou starší.
"Proč to aspoň nezkusíš? Vždyť ty jsi byl vždycky ten co do všeho šel neměl strach a teď...proč se teď tak bojíš? Nedělej že ne já to na tobě vidím," zadíval se na něj ublíženým pohledem.

Stein trošku nechápal, co tím Spirit myslí. "Tak už to řekni!" zakřičel na něj druhý ublíženě.
"Cože?" nechápal doktor.
"Jak to veskutečnosti je? A nelži mi! Byl jsem za tebou večer," lpěl druhý. Cože? Večer? Říkal jsem něco ze spaní? To né.
"Proč jsi za mnou byl?" zeptal se.
"Bál jsem se, aby jsi nad těmi písemkami neponocoval," zamračil se rudovlásek.
"Aha," odvětil mu na to jen druhý. Chvíly bylo trapné ticho.
"Mluvíš o mě ze spaní," řekl náhle rudovlásek. Druhý se zarazil, jakoby ho někdo opařil, úplně zkamaněl.
"Já o tobě mluvím ze spaní?" dělal blbého.
"Jo. A nezamlouvej to," zamračil se Spirit. Lhal mu. Lhal, nemluvil o něm ze spaní, ale když ho tahle lež napadla a řekl ji, tak reakce Steina ho navedla na to že asi trefil do černého. "Myslíš že by se ty stehy přetrhly i po tom co jsi je zašil pořádně? Neděláš chyby," zamumlal smrťák. Stein na něj šokovaně pohlédl. "Chtěl jsem s tebou mluvit," odůvodnil to rudovlasí. Ano, to on. On si stehy spřetrhal. Proč?
"Spirite?" ozval se Stein. "Udělal jsi to proto, aby jsi se mnou mluvil? Jsi úplně blbí? Mohl si se vážně zranit...proč jsi prostě nepřišel," zamumlal Stein a otočil šroubem.
"Pak bych neměl možnost se tě tak vyptávat...," ospravedlňoval se Spirit. "Steine, řekni mi to prosím," zašeptal sprosícím tónem.
"Nemůžu," bylo mu stručnou odpovědí.
"Proč nemůžeš? Já to příjmu!" zakřičel druhý.
"Ale já ne," odbyl ho starší.
"Cože?" nechápal.
"Nedokázal bych příjmout, že bych o tebe přišel," objasnil to s ledovým tónem. "Byl jsi první a taky poslední člověk, se kterým se kdy navázal nějáká pouta," dořekl.
"Steine...," sklopil druhý pohled a chytil se jednou rukou za jeho plášť, opřel si hlavu o jeho hrudník. Seděl na posteli. Steinova ruka ho podrbala ve vlasech a jemně je čechrala. "Připadám si zvláštně..., " zamumla Spirit trochu poníženě. "Nikdy mě nenapadlo, že mi někdy něco takového řekneš."

"Jo to mně taky ne," přiznal potichu Stein. "Ale co ty nevadí ti to," zarazil se čekal, že ho Spirit seřve na tři doby a ono nic. "Vadit ani v nejmenším. Já...já jsem rád, že to nás dva nerozdělí. Nemůžu neříct, že jsi mně nepřekvapil, ale jsem rád že to není nic horšího," opřel se o něj v důvěrném gestu. Kdysi takhle sedávali často, ale to byli malí, nikoho nenapadlo, že teď by to mohlo být i něco víc.
"Vážně ti to nevadí?" optal se pro jistotu šedovlasý.
"Myslím že ne, já mám tě rád už od malička jako kamaráda, jako nejlepšího přitele a teď todle," zavrtěl se víc do jeho náruče.
"Ale já si myslel, že když ona a Maka...a teď ty na mně tohle," nemohl se vykecat Stein.
"Já nevím, nevím proč teď, ale vždycky sem citíl, že k tobě se můžu vrátit. Až mně Shinigmi-sama nebude potřebovat, žil jsem v naději, že mně neodmítneš. A pak si se začal stranit a já nevěděl co si myslet a pak to zranění a teď už sem k ničemu, že?" zvedl k němu pohled.
"Nejsi k ničemu, jen Shinigami nám už nedovolí spolupracovat, a nerozčiluj se prosím ano," promluvil tichým hlasem Stein. Zněl až nezvykle slabě, jako by mu někdo chtěl vzít jeho důvod žít. "Ale proč, vždyť jsme dobrý tým,"
"To jo, ale pochop to si Kosa smrti a se mnou tě potkavají samé zranění. Já neodpustil bych si kdyby se ti něco stalo kvůli mně." Výskal ho dál ve vlasech.

"Pověz Steine, jak dlouho?" zeptal se Spirit.
"Dlouho," odpověděl krátce. Jeho přítel jen jemně kývnul hlavou a znovu si ji o staršího opřel, ten pocit byl zvláštní, bylo to něco jako pocit bezpečí smíchaný s nejistotou. Nevěděl kdy jej od sebe druhý odstrčí, nebo kdy bude donucen sám ucuknout. Ale nevypadalo to, že by ho Stein hodlal odstrčit. Prostě jen stál a nechal ho, jezdil rukou v jeho vlasech a mlčel. Jakoby chtěl tenhle okamžik proměnit na nekonečný. Rudovlasý zavřel oči a jemně si povzdychl.
"Omlouvám se," ozvalo se náhle nad jeho hlavou. "Co? Proč? To není nic za co by jsi se měl omlouvat," odvětil mu na to druhý trošku překvapeně.
"Ale ano je," trval na svém klidným tónem.
"Proč myslíš? To si to až tolik vyčítáš?" teprve teď mu došlo, jak se Stein asi musel celou dobu cítit, zvedl ruku a přejel si po místě na hrudi kde má srdce. Nikdy jej nenapadlo že někdo...někdo jako Stein by mohl cítit něco takového. "Steine, můžu se tě na něco zep-," nedořekl svou otázku a přerušil ho druhý.
"Ne, nemusíš se bát. Nic neudělám," uklidnil jej a ruka kterou měl doteď na jeho vlasech se přemýstila do kapsy pláště. "Jak jsi věděl že se chci zeptat na tohle?" zvedl k němu oči.
"Znám tě tak dobře, že by ses divil," usmál se na něj Stein. "Nemusíš se bát. Nic se nezmění," usmíval se dál. Spirit měl o dost zoufalejší pohled.
"Proč se tváříš takhle, když mi stačí jediný pohled od tvých očí a vím jak je to ve skutečnosti?" vyčetl mu.
"Jak jsem řekl, jsi mé jediné pouto a já udělám cokoli proto abych jej nestratil," spravil si brýle a Spirit pustil jeho plášť.
"Řekneš mi to do očí?" otázal se náhle Spirit a pohlédl staršímu do očí. Stein chvíly váhal.
"Ale, já nevím jest-," chtěl něco namítnout.
"Chtěl bych vědět, jestli se nemýlím a oba teď nemluvíme o něčem jiném," přerušil ho Spirit a vysvětlil své počínání. Stein si povzdychl. "Miluji tě."

Jak bláhové by bylo kdyby, teď Spirit řekl ty samé slova. Ne to by bylo až moc jednoduché. Až moc pohádkové a nesplnitelné. Tomu se teď zatočila hlava. Nevědel čím, ale začínalo to vždy když se Stein přiblížil, bylo to stejné jako mezi ním a jeho ženou kdysi, ale nikdy by si to nepřipustil. V tomhle se nelišili, i přesto, že jeden z nich byl uznavaný genius a ten druhý zase blbec, který si občas neuměl dát dva a dva dohromady. Byli oba neskutečně paličatí, na to aby si přiznali něco, z čeho oba měli strach. A teď, teď to bylo řečeno. To tabu, který ani jeden nechtěl nakousnout, se provalilo. Nebo aspoň jeden z nich už to nemohl vydržet a musel to dostat ze sebe.
"Já Steine...mám strach...jak to teď bude, když já...já nevím co dělat," zapřel se mladší o hruď druhého a odtáhl se. "Mám strach že uděláš něco co..."
"Nemusíš se bát, zmizím z tvého života. A ty si budeš žít v klidu," starší ani nečekal takovou reakci. Myslel si, že když předtím, k němu tak měl. Takže tohle bude zřejmně konec. Měl mlčet jako mlčel dlouho před tím. Naposled mu zkontroloval stehy a odešel. Ještě řekne někomu, aby na něj dal pozor tak na pár dní a může jít. A on si zase zaleze do své laborky za městem. Bude mít klid a bude se moc smířit se svou chybou, sve svým smutkem a možná tam zůstane do konce života. A bude trucovat.

Opravdu to bylo jak Stein předpověděl. Vždy to bylo tak, jak předpověděl. Přestali spolu mluvit, když se náhodou potkali, ani jeden nepromluvil. Když byl Stein předvolán k Shinagamimu, Spirit tam nebyl a naopak, když se měl Spirit dostavit na ošetřovnu, byl tam místo Steina někdo jiný. Nechtěli se navzájem potkat. Stein se potýkal s výčitkami svědomí a Spirit zase s strachem.
"Smrťáku, ty se vůbec nesoustředíš!" praštil Shinigami Spirita do hlavy.
"Uáá, to bolelo!" ozval se dotčeně Spirit.
"To mělo bolet, dávej sakra chvíly pozor! Od toho zranění jsi pořád mimo," povzdychl si lord Shinigami.
"Omlouvám se," zamumlal Spirit a postavil se. "Zajímalo by mě jak se má Maka," vyletěl náhle. Shinigami si povzdychl.
Jenže se Spiritem to bylo den ode dne horší, už nevnímal ani v nejmenším, stále se topil v myšlenkách.
"Tohle už nejde Spirite, vem si volno," zamumla Shinigami.
"He? Co?" optal se Spirit.
"Přesně o tomhle mluvím! Ven si volno. Alespoň týden," vyhnal ho Shinigami z komnaty smrti. Spirit zaraženě stanul přede dveřmi které se za ním zavřeli. Zavrčel. "Ach jo."

Seděl před televizí a přepínal kanály, vůbec nic nepomáhalo, nedokázal přestat přemýšlet nad tím jejich rozhovorem. "Idiot.Idiot," opakoval když lezl do ledničky. Měl už čtyři dny volno. Už se moc nudil. Bylo pozdě a tak šel spát, moc klidné spaní ale neměl. Probudil se celý spocený a nepochyboval o tom že křičel. Zdál se mu sen. Hrusný sen. Byl v něm Stein, a dál si to můžete domyslet, celý se ohmatal jestli nemá na těle žádné nové rány a skontroloval jestli je oblečený. Oddychl si při zjištění, že to byl jen zlý sen.
"Takhle už to dál nejde," vylezl z postele a oblékl se, vydal se k Steinově laboratoři za městem. Nečekal na pozvání, prostě vlezl dovnitř. Věděl že Stein nezamyká. Jeho hloupý zvyk.
"Sakra tady je tma," zanadával Spirit, když šel dlouhou chodbou, kde nebylo vidět na krok. Náhle se rožnulo a on jemně pootočil hlavu, vyjekl a odskočil. "Steine!"
Doktor s rukou na vypínači od světla si třel jedno oko pod brýlemi a poté zívnul. "Co tu děláš?" Zamumlal z polospánku. Rudovlásek si ho celého prohlédl, nikdy nečekal že Steina někdy uvidí v takovém stavu. Rozespalého. 'On někdy spí?' Povzdychl si. Ale pak ho ovládla vlna vzteky když si vzpoměl na svůj sen.
"Jak se můžeš tak blbě zeptat!" zakřičel na něj. "Můžeš za to ty! za všechno můžeš ty! Shinigami mi dal volno protože nejsem schopný práce! Nemám pořádně už ani klidné spaní a ty si tu stojíš a ptáš se tak drze, co tu dělám?!" vyjel na něj. Stein na něj jen nechápavě hleděl. "Cože, to?"

"Nedělej se že nic nevíš. Od toho dne jsem jak ve snech. Bojím se a ty jsi extra dvakrát nepomohl. Vyznělo to jako by ses chystal něco udělat a proto si se mi začal stranit. Jako kdybys mi řekl, že se mám bát tvé společnosti. Vyznělo to jako bys sám nevěděl co chceš udělat. A já...Já jsem zmatený a už takhle prostě dál nemůžu. Je mi z tebe špatně a je mi špatně i ze sebe. Nevím co se děje a všechno se mi sype. A kvůli komu. Kvůli tobě, jenom kvůli tobě," poslední větu už zařval z plných plic a sesunul se k zemi. Byl to snad jeden z jeho nejdelších monologů co kdy dával smysl. I přes to nevěděl co tím způsobil v srdci druhého, jak moc jeho slova bodali a jak moc si přál aby se nikdy nic takového nestalo.
"Já nevím co ti na to říct. Nechci tě trápit. A kdyby to všechno, kdybychom se jako malí nezkamaradili. A pak si tě nevyžádal na tu misi. Nic by se nestalo. Ty bys nebyl zraněný. Já bych ti nic neřekl. Ty bys ses nevyptával. A navíc to není jen má chyba. Já ti to říct nechtěl, to tys pořád vyzvídal. A vyptával se a já už nemohl, prostě to šlo ven samo a to všechno...já...promiň, ale bude lepší když půjdeš. Měl jsem to ukončit už dávno. Běž prosím," otočil se k druhému zády starší. Ještě nikdy ho nikdo neviděl brečet a chtěl aby to tak zůstalo. Když už chtěl se vším skončit tak ubohým způsobem. I v jeho hlase se odrazilo to zoufalství.
"Steine...," zvedl Spirit pomalu hlavu. "Ty.. to nechceš, že.. ne- ?" snažil se promluvit mezi výdechy.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama