Kulka tvého srdce 1/?

10. dubna 2013 v 20:13 | Stella |  Kulka tvého srdce

Takže...společně s Tayo jsem se chytla psaní nové povídky. Strašně mně to baví. A co víc je to jedna z mála povídek, co se mi líbí, když ji píšu já sama. Nebo to možná bude tím že jsem ji psala s Tayuš ;D Co víc říct...Snad jen to že je na pár Kakashi a Itachi. A prozatím by žedné varovaní být nemělo.
Snad se bude líbít, tak jako mně. :)
PS.: Předem se omlouvám za nějakéty překlepy a tak, ono i když si to přečtu tak já je tam prostě občas nevídím xDDD

1. Nový případ a Uchihovic kluk

V ustředí CIA je nezvyklý zmatek. Už přes několik měsíců se snaží najít nějaké ty důkazy, informace nebo cokoliv co by jim pomohlo dostat mafii, která se rozrostla ve městě. Bělovlasý muž se snaží prorvat chodbou plnou lidí ke kancelaří svého šéfa. Zaklepe na dveře.
"Dále" ozve se.
"Takže co mám udělat," přejde rovnou k věci. Blondatá žena za stolem jen protočí očima.
"Infiltruješ do mafie a budeš nám podávat zprávy o jejich plánech. Tady máš údaje,které jsme prozatím dali dohromady."
"Hai" odpoví ji. a otočí se k odchodu
"Jo a Kakashi. Ve složce máš i doklady od teď jsi Akira Nanase."
Jen kyvne hlavou a odejde z místnosti. ignoruje marnou snahu Gaie, aby s ním zase uzavřel nějakou sázku a nasedne do svého auta. "Takže Akira jo" pomyslí si a koukne do složky kterou dostal od Tsunade. "Hmm všechno tady je, podklady k případu, doklady mé totožnosti a dokonce i životopis" zhodnotí obsah složky zaklapne ji a rozjede se domů.

Cesty jsou klidné. Díky bohu alespoň něco. Muž si povzdychne a vytáhne si mobil, vyťuká na displeji číslo a přiloží si ho k uchu. Volaný člověk mu to hned zvedne.
"Co je?"Nechápe jeho šéfka do telefonu.
"Nechal jsem tam klíče od bytu." ..z druhé strany se chvíly nic neozívá,nakonec jen zavrčení.
"Dobře,tak pojeď zpátky,odemknu ti."Bylo už k večeru a centrála už byla zamřená,jelikož všichni šli domů, k své rodině,partnerům.někteří se šli jen vyspat,někteří opít..
"Díky."Vzal si od ní klíče a pohlédl na ni.Ona se mírně zamračila.
"Nenechal jsi je tu schválně co? ..O co jde?"Šeptla podezíravě,když muž naznačil jedno ze svých gest,že tady to říct nemůže,zatáhla ho do kanceláře.
"Tak?"Dožadovala se odpovědi.
"V té složce něco chybí."Přihmouřil muž oči a zadíval se na ženu. Ta na něj vytřeštila oči.
"J-jak to myslíš.. ?"
"Tak ja to říkám.někdo se v té složce hrabal přede mnou."
"To není mož-"Byla umlčela jeho rukou na puse.
"Neřvi, mám divný pocit."Můž se nenápadně podíval po rohách na stropě.Nic.
"Raději by jsi měla vyměnit kancelář."Otočil se na patě a přitom do ní zapíchl pohled.
"Je ti jasný že nehodlám při tomhle zásahu umřít,že?Takže čekám ,že máš potom připravený jak mě vytáhnout když mě odhalej."Stále na ni hleděl,mírně nedůtklivě.Žena se letmo ušklíbla a pohodila blond vlasy.
"Moc dobře víš že o tebe nehodlám přijít jen tak. Jistě že sem ti zařídila východisko,bude to tvůj kontakt. Znáš toho jedno šílence z třetího patra,že?"
"Ne,ne..né!To mi neuděláš!"Vyjekl náhle dotčeně.
"Já Gaie nechci!"

"Hele možná je trochu šílenej, ale co bys ty nezvlád" ušklíbla se a jako na povel si zívla. "No nic já mízím tak hodně štěstí a dej na sebe bacha" vyšla z kanceláře a počkala až muž vyjde za ní, aby mohla všude pozamykat a odjet konečně domů se trochu vyspat.
Muž nasedl do auta a rozjel se domů. Hodil si menší sprchu a lehl do postele. Po menším rozjímaní a čučení na bílý strop usnul.
Před sebou viděl jen hlaveň pistole a nějakého černovlasého muže.
"Jak si mi to mohl udělat, t-ty" vzlykal černovlásek. počkat brečí a kdo to sakra je...než však stihl cokoliv říct zazněl vystřel.
S trhnutí se probudí. "Tak tohle mi byl čert dlužen" povzdechne si a koukne na hodiny "cože to je terpv jedna hodina ráno" zaúpí a kecne sebou zpátky do postele. Zbytek noci, nebo spíš rána už dospal v klidu.
"Co to..." sahné rukou a omylem shodí budík na zem. Chvilí ještě rozjíma ve stejné poloze jako usnul. Po pár minutách se zvedne a odebere se do koupelny, kde provede ranní hygienu. Poté se vratí zpět do pokoje kde si vezme své každodenní oblečení, černé kalhoty a bílou košili. Přesune se do kuchyně, kde si uvaří kávu a výtahne z chlebníku croissant. Když dosnídal, rozhodl se ještě jednou si projít celou složku s případem. Po pár minutách se zvedl od stolu popadl své sako, klíče,mobil strčil do kapsy, a nemohl zapomenout na jeho, teď už neodmyslitelnou přítelkyni, svou zbraň a vyšel ze dveří. Dojde ke svému autu, nasedne do něj, nastartuje a rozjede se od svého bytu.

Má přesně vytýčený cíl.Jede do Uchiha rezidence.Nejdřív musí totiž zařídit aby ho přijaly než se pokusí tahat z někoho informace,to by mu asi neproslo jen tak tam napochodovat.Ještě jednou si raději přečetl své jméno,aby ho nedej bože neřekl špatně a auto zabrzdilo. Velká šedá budova s velkým znakem černobílého vějíře se pyšnila přímo na předku budovy,aby každý věděl.Uchihům nevadilo že o nich lidé vědí, nebyly totiž důkazy,které by je usvědčily. A ty právě přijel získat.Vysedl z auta a zamkl jej, spravil si sako aby se ujistil že pistol není vidět a vešel dovnitř skleněnými dveřmi. Když se za ním zavřely s tichám cinknurím,pohlédla na něj žena sedící v místnosti za stolem. "Co si přejete?"
"Jdu za vaším šéfem,můžete mě ohlásit?"S pozdravem se neobtěžoval,ona totiž nevypadala jako typ co by mu ho oplatil.Ukážela na velké dveře bez nápisu nebo označení. "Tam, jděte celou dobu rovně.Až k těm červeným dveřím s označením 2/36b." Kývl na ni a vešel do dveří, jak mohl čekat,nikdo nikde.. jen dveře,zavřené po obou stranách v pravidelném odstupu od sebe z poza kterým se ozívaly obyčejné zvuky papírování a telefonujících lidí,šel až na konec a zaklepal na červené dveře. "Dále."Ozvalo se hlubokým a trochu nebezpečným hlasem. Muž vešel a zavřel za sebou,pohled ho a muže za stolem se střetnul. "Pěkný,co chcete?"
"Pěkný, jdu za vámi s tímhle.. "Položil před něj papír,kteý mu zfalšovala Tsunade,bylo to doporučení,od jednoho Uchihy co chytly ale oni o tom ještě nevědí. "Och, to je zajímavé."Probíral se papíry černovlásek za stolem. Pak pohlédl na muže. "No, nevypadáte že by jste dokázal všechno co je tady napsané."Zhodnotil když přejel jeho postavu očima. Né že by muž vypadal slabě, spíš jen.Nevypadal jako většina zaměstnanců.Alias goril bez mozku.
"To je možné,že tak nevypadám."Pronesl mírně arogantně světlovlásek.Černovlásek se usmál. "Líbíte se mi."Uznal.
"Takže..?"
"Takže si vás odzkouším."Pousmál se černovlásek.

Hlavou se mu mihalo několik způsobů jak by mohl vyzkoušet, až se zastavil u jednoho, který se mu zdál nejlepší.
"Budete mít na starosti mého syna, je to takový ten mírumilovný typ, zalezlý pořád mezi knihami, no prostě intelektuál. A tady se dostaváme k jádru vašeho úkolu. Budete ho učit. Předáte mu všechny potřebné znalosti a dovednosti, které bude potřebovat v naší branži." a teď se uvídí co jsi vlastně zač, pousmál se černovlasý muž za stolem.
"To by neměl být problém, kdy můžu začít," opáčí bělovlásek.
"Klidně hned." zavolal jednoho ze svých podřízených "Ať sem Itachi příjde" řekl jeho směrem a otočil se zpátky na muže. "Chvili strpení" prohodil a dál si ho prohlížel.
Ležel na posteli a četl si jednu zajímavou knihu, když ho vyrušilo klepání.
"Dále" neochotně si sedl na posteli.
"Váš otec si vás žádá dolů"
"Hmm" pronese, knížku položí na noční stolek a sejde dolů. Zaklape na dveře kanceláře a vstoupí. "Volal jsi mě tati."
"Ano chtěl bych ti představit tvého nového učitele.." koukne do papíru "Akiru Nanaseho"
Čenovlasý mladík otočí hlavou směrem kde sedí ten jeho nový učitel. Stříbrné vlasy mu trčí do všech stran. Přes levé oko se mu táhne jizva, "to mu ale na kráse neubírá, sakra na co to myslíš Itachi" pomyslí si Itachi a zatřese trochu hlavou.
"Začnete trénovat už dnes pokud tady Akira nic nemá," pronese starší Uchiha.
"Já nemám nic proti čím dřív tím líp." pousměje se Kakashi." to šlo až moc snadno, ale ještě nemám vyhráno" pomyslí si.

"Itachi,ukaž mu naši tréningovou halu .. "Naznačil černovlasý muž rukou aby odešli.Černovlasý mladík,šel první,za ním světlovlásek.
"Otec se o vašem jméně sice zmínil,ale rád bych věděl jak vás mám oslovovat."Podotkl po vestě černovlásek.Stříbrnovlásek si rychle projel všechny možné zkratky tohohle jména,ale ani jedna se mu nelíbila. "Prostě Akira."Pronesl po chvíly kdy šli mlčky. "Itachi"
"Ano já vím." Pousmál se stříbrnovlásek.. Došli až do haly. Černovlásek se hned vydal k lavečkám.Stříbrnovlásek se rozhlédl.Bylo tu všechno,střelnice, panáci na bok, desky. Posilovací stroje taky nechyběly. To se dalo čekat. "tak začneme u toho co ti jde a co ti nejde."
"Nejde mi nic z toho co chce otec ,pokud vám jde o tohle."
"Tykej mi."
"Pokud ti jde o tohle.."Opravil se červenovlásek trochu podrážděne,že byl opraven.
"No.. dobře."Povzdychl se světlovlásek a dal ruce v bok. "Nějáká bojová umění?"Zvedl k němu oči, Černovlásek zavrtěl hlavou v negativním gestu. "Střelba?" Opět zavrtění hlavou. "To jsi se nikdy..ani nepral?" Povzdychl si už trochu zoufale světlovlásek.Ten kluk bude oříšek..ale zase.Mohl by se přes něj nabourat do celé téhle budovy. "Neuznávám násilí jako projev nesouhlasu." Světlovláskovi přejela po spánku kapička. Horší úkol už mu dát skutečně nemohl. "Dobře, tak začneme s tělesnými cviky,ať se mi tu nezhrou-" Černovlásek na něj nechápavě koukal. "Tím chcete říct že se spotím?"vyjekl trochu dotčeně. To už bylo na stříbrnovláska moc.
"Bude to horší..než jsem si kdy myslel." ... No opravdu to nešlo niják zvlášť dobře.. popravdě,černovlásek byl věčně ve sprše s tím že ječel že se nehodlá zpotit,ale to se moc daleko v takovém případě nedostaly.Navíc červenovlásek stále rudnul a přestával v některých stuacích z neznámích důvodu komunikovat a jen koktal nějáké nesmysly. Když k večeru skončili,černovlásek se rozloučil a poděkoval.A zmizel jak pára nad hrncem. Světlovlásek se odebral domů. Potřeboval koupel..a spát. Jinak mu z toho kluka přeskočí. Nikdy neviděl víc neschopného chlapa. Teda.. 'chlapa'.Navíc si ten kluk zkrátil jeho jméno na Aki.Což se mu moc nelíbilo,znělo to jak na malé děcko nebo na domácího mazlíčka. Doma sebou pláct do postele, podíval se na hodiny a zvedl se.Šel se umít, napustil si vanu a poseděl si v ní alespoň půl hodiny. Ani neměl chuť na večeři a šel spát.Nebylo mu řečeno kdy má zítra dorazit,tak co.

Když se ráno probudil a koukl se na hodiny zjistil že je něco kolem 10. vstal a pomalu se šel osprchovat. Nasnídal se, pomalým krokem se převlékl a vyšel znovu do sídla Uchihů. Vešel prosklenými dveřmi a vydal se k tréninkové hale. Nevěděl kam by měl jít, tak si myslel že si trochu zatrénuje než dojde Itachi. Vyvede ho z omylu mladík který sedí na lavičce a je začtený do knihy.
"Zdravím," řekne aby ho upozornil na svoji přítomnost.
"Hm, tak co jste si připravil dneska," zvedne oči k němu.
"No, myslel jsem že by jsme mohli začít tam kde jsme včera skončili"
Mladík se neochotně postaví a přejde k němu na žíněnku. Jenže...sotva po pár minutách se černovlásek zase ocitl ve sprše. A tak to šlo pořád dál. Až to Kakashiho přestalo bavit, "syn bosse nebo ne, takhle to prostě nejde." šeptl a zatarasil Itachimu cestu do sprch.
"Hele Aki pusť mně tam." koukne na něho smutně.
"Nepustím" opřel se o futra. Jen protočil oči, když se Itachi snažil kolem něj nějaký způsobem projít. chytnul ho v pase a hodlal ho přenést zpátky na žíněnku. Nepočítal však s tím, že černovlásek se bude chtít do sprch dostat za každou cenu. Po jednom z těch uspěsnějších pokusů, který Kakashi neustál a menším kutálení se po zemi skončil Itachi pod Kakashim.
"Koukej mně pustit." vztekal se Itachi.
"Ani mně nehne" ušklíbne se Kakashi a zesílil trochu stisk na rukou černovlasého.
"Hej ta zem je celkem tvrdá" Zavrtí se nespokojeně mladík na zemi.
"Neměl si sebou tak mlít" pronese, a pozoruje jeho marnou snahu vyprostit se z jeho sevření. "Je celkem roztomilej," prolítne mu hlavou "No tak přestaň je to jen kluk kterého potřebuješ abys splnil úkol." okřikne se v duchu. Zmenší vzdálenost mezi jejich obličeji na pár centimetrů. "Je to nutné, musí to být." běží mu hlavou. Nakonec jejich rty spojí. Itachimu se rozšíři oči překvapením. Když se Kakashi odtáhl aby se trochu nadechl, podařil se Itachimu vyvaznou a rozeběhl se ke dveřím.
"Útěkem nic nevyrešíš, postav se k tomu jako chlap." zastavil ho hlas když už chtěl zmáčknout kliku od dveří.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Mám psát dále?

Ano 65.8% (96)
ne 34.2% (50)

Komentáře

1 Aki-chan Aki-chan | Web | 21. května 2014 v 21:46 | Reagovat

krásni začiatok..to ,že je Itachi taký mäkký a sladký  sa mi veľmi páči

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama